Účastníci: Těpík, Klasik, Sopťa, Čert, Pískle, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Martin, Mour, Bodlina, Michal, Rochild, Bohuš, Radek, Kašpy, Kody, Rybka, Rarášek, Buggy, Rosnička, Davoš, Karol, Mourek, Bětka M, Ježek, Želva, Viky, Houba, Jirka, Čertík Tomík

Sobota:
Závod ČPV:
V půl páté jsem vylézali z postele natěšená jak sáňky v létě, že jsem se konečně dočkala tradičního Hameráku. Letos jsem jela úplně poprvé závod v kategorii dospělých. Po nějaké té hodině bloudění a všeho okolo co k tomu patří když se jede na vodu, jsme se konečně dodrncali do Ratmírova, kde jsme narazili na právě vstávající Těpíkovic a Vlčici. Po té jsme zašli k chajdě kde se registrovali posádky, velká fronta se táhla přes půlku kempu, ale Stařík umí předbíhat, proto jsme měli čísla 55 a výš. Prezentace brankovišť mi asi říkala jen to, že to asi stejnak zapíchnu v někém tom vracáku a budu vylévat mého miláčka Rada, ovšem furt jsem se děsně těšila a nějaké to krysení se přece stane i nejvíc nejzkušenějšímu vodákovi, takže jsem neměla co ztratit. Když jsme se našťouchali do hydra, které se pořád nevim proč zmenšuje, vzali jsme lodě, pádla a zamířili ke startu. Čert se svojí ďábelskou rodinou bohužel nedorazil zavčas, proto byl disknut za neprojetí startem. První jsem tedy vyrážela já, v mých patách Kašpy, Lenka a Starouše jsme nechali na závěr. Pod hrází jsem se začala bát, ale jenom trochu! Kašpy mi pomohl zašprajdovat kajak a tradá. Branky mi moc v hlavě neutvěly, byli to samé povody a asi dvě přistání, kde se na mě usmívali mladí rozhodčí. Po první kaskádě ze mě spadl stres, šupajdila jsem si to za Kašpym jako divoch, pod třetí kaskádou jsme našli vykoupanou Vlčici, Kašpy se jí ujal a já byla předána do rukou splašeného zeleného xindlu. Nad čtyřkou jsem přišla na to že mám strach, Sopťa mi trajektorii najel na výbornou. Míjela jsem tři povody a počet trestných bodů ze čtvrté kaskády byla nula! Jochocho! Pak jsem nažhavila všechny motory na cestu do cíle. V Jindřiši jsme byli odměněni jedním oroseným, sušenkou od Sedity a chlebem se sádlem. Když nám todle všechno vzala kártrovačka vydali jsme se na vlak..
Zapsala Rosník.
Splutí Horního Hameráku:
Když jsme dojely ČPV mládeže a dojedli občerstvení, tak jsme naházeli lodě na vlek autobusu, který jezdí jako MHD při této akci. Vyvezl nás na kopec H. Ratmírov, kde byl začátek splutí horního Hameráku. Tam jsme sundali lodě ze vleku odnesli je k nasedacímu rybníčku pod hrází. Nalodili se, zašprajdovali a vyrazili na první kaskádu . Jeli jsem Já Kody s Medvědem na barače, Klasik, Kašpy, Rosňa na kajacích a Sopťa na singlu. Hned po startovní šlajsně následovala první kaskáda. Pak následovala druhá, třetí a čtvrtá nejtěžší kaskáda, ale byli jsme šikovní nikdo se necvakl. Končili jsme na Dvorečku, kde jsme počkali na autobus a zase vyrazili na kopec, ale akorát zavřeli vodu, tak jsme nasedli nad hrází a jeli po rybníku ke kempu.
Na rybníku jsem si zkusil Sopťovo singl. Odtáhli jsme lodě do kempu, kde jsme se sešli s Čertem a ostatní, kteří jeli dolní Hamerák přijeli asi hodinu po nás. Připravili jsme si spaní: někteří stany, Já s Mourkem a Mourem v tranzitu, Vendy s Davošem v Méďobusu a Medvěd, Kašpy a Rosnička spali pod plachtou. Každý se najedl ze svých zásob. Pak Čert vytáhl letadlo na vysílačku a pouštěl ho po kempu. Párkrát se letadlo zlomilo. Večer se chvilku posedělo a pak jsme šli spát.
Zapsal Kody
ČPV – MLÁDEŽ a splutí Dolního Hameráku:
V sobotu v 7:30 ráno jsme měli sraz u loděnice. Naložili jsme lodě na vlek, naskládali se do aut a vyrazili na tříhodinovou cestu k Hamerskému potoku. Cesta byla opravdu dlouhá, ale užili jsme si spoustu srandy. Mezitím jsme se jeli kouknout i na staro-nový kanál a přitom jsme poslouchali výboje v elektrických drátech.
No, ale dorazili jsme na místo určení, a šli se rychle podívat na most, jelikož jsme chtěli stihnout naše starší závodníky. Hned potom jsme vyrazili na čtyřku, podívat se na pěkně divokou vodu. Bylo to fakt pěkné. No, ale víc jsme se nezdržovali a šli se navléci do neoprénů. Vytahali jsme pádla a šli se připravit na start. A pak už následovalo jenom vysvětlování trasy a mohli jsme vyrazit.
Každý jel, jak nejlépe mohl, každý se snažil a bylo to znát. Trasa i voda byla super a myslím, že si to všichni užili. Trasu jsme jeli hned dvakrát a samozřejmě bylo i pár krys, ale to k tomu patří.
Večer jsme celí vymrzlí postavili stany na horním úseku, převlíkli se najedli, seděli u táboráku a večer jsme šli všichni načerpat síly na druhý den.
Zapsala Viky.
Neděle:
Splutí Horního Hameráku:
V neděli ráno jsme se nasnídali a sbalili spaní. Převlékli do hydra, nanosili lodě k rybníku a jeli po rybníku k hrázi. Přenesli na nasedací rybníček a šup dolů po vodě. Horní Hamerák jeli Já s Medvědem, Klasik, Kašpy, Čert a Rosnička. Ostaní jeli autama do Dvorečku a jezdili Dolní Hamerák. Na první kaskádě v poslední vlnce se vedle Čerta narval kajakář a Čert ho cvaknul, ale pak mu pomohl no a na čtvrtý kaskádě eskymoval Kašpy. Ve Dvorečku jsme narvali lodě na vlek autobusu MHD a jeli na Horní Hamrák ještě jednou. Nahoře nemohli najít pádla Rosňa s Kašpym. Vyndali si je z autobusu a najednou pádla fuč. Odnesli lodě na nasedací Rybníček a Kašpy s Rosňou šli hledat pádla k autobusu ještě jednou. Našli je pod nějakým kajakem. Vyrazili jsme přes kaskády na Dvorček, tam si odpočinuly a domluvili jsme se, že už na Horní Hamerák nejedem a že tedy pojedeme za ostatními do Jindřiše. Kody si pujčil od Sopťi Emilku a Rosňa jela s Méďou CK2. Cestou jsme si udělali pár výjezdů do vracáků. V cíli se Medvěd s Rosňou samocvakli, pak jsme se převlékli a šli do kiosku na jídlo, který trvalo strašně dlouho. Do Plzně jsme jeli přes Tábor. U klubovny uklidili lodě, pádla a jeli domů.
Zapsal Kody.
Splutí Dolního Hameráku:
Hned po ránu, které bylo opravdu slunečné, jsme se začali připravovat na vodu. Sbalili jsme si věci a pak už jsme jenom udělali pápá všem odvážným, kteří se odvážili jet horní úsek a vyrazili jsme na cestu. Na místě určení jsme sundali lodě naposledy se ohlídli a začali jsme trénovat. Každý vracák, který tam byl jsem vyjížděli a učili se základní pokyny. Občas sice trochu zafoukalo, ale i tak byla sranda. Když jsme dorazili ke břehu a vysušili lodě, pospíchali jsme k mostíku, kde se kousek splavávalo. Všichni byli mokří ale užili si spoustu srandy. Hned potom jsme zamířili do restaurace na teplý čaj a oběd a hurá směr loděnice a domov :-).
Zapsala Viky.
Fotogalerie - ,