Účastníci: Bodlina, Ježek, Jolana, Martinka, Deniska, Veronika, Terka, Lucinka, Grande Paolo, Borovice, Kníže, Denda, Martin, Jáňa, Adámek, plavčík od sousedů, Buggy, Vlčice, Rybka, Karol, Žabák.

Na tenhle trénink nás pozvali kamarádi z Přeštic. Sraz byl tentokrát, řeklo by se v příjemnou dopolední dobu, v 11:45 u loděnice. Na to, že jsme předpokládali komorní akcičku, tak nás bylo pěknejch 5 aut a 10 lodí. Celkem načas jsme vyrazili směr Přeštice. Nevím, co se stalo, ale Žabáci přijeli už napodruhý načas, nebo i o trochu dřív.
V Přešticích na návsi jsme měli sraz s Veronikou a na kopci u OMV benzínky s ostatníma z KČT Přeštice. A už se pelášilo do Švihova. Trochu za Švihovem je prudká odbočka doprava a po louce se dojede až ke zmíněnému stupínku. Jelikož jsou Přeštický taky jenom normální lidi, tak v loděnici něco zapomněli a čekali, až jim dojede další auto. Převlíkli jsme se do vodního a hurá na vodu. Dobře fungovala sesterská posádka Wimřat (Martinka, Deniska). Sice je vlnka vyklopila hned při prvním nebo druhém přejezdu, ale statečně bojovali až do konce. Martinka měla na vestě talisman, kterej jí ochraňoval. Osobně myslím, že dnes před úžehem, ale kdo se necvaká, se neposouvá….
Pádlování šlo všem, za pochvalu stojí taky jízdy Buggyho a Dendy, přejezdy Ježka s Karol, a Knížete, i když tahle trojka si je ještě jistější na háčku. Ale všechny tyhle tréninky pomáhají a člověk si nějaké znalosti odnese. Pěkně bojovali i Martin s Jáňou a z kajaku na nás dohlížela Vlčice. Dokonce i já jsem zkusil kajak. Kdysi na mě někdo při jízdě na lodi pokřikoval ať makám, že jezdím jak ženská – no to bych teda jednou chtěl – jezdit na kajaku jako Lenka. Jo když jsme u těch ženskejch – Bodlina jezdila na kajaku přímo do válce a dokonce se jí to líbilo. Když jí ale chytil hastrman, tak jí všichni na břehu obdivovali a nevím proč se ozývalo: „Hele, viděli jste to? Ona se ještě nestihla dopřevrátit a už je z lodi venku.“ Zkrátka Bodliny katapult funguje výborně, asi to bude přednášet v zimě v bazénu.
Protože byl pěknej hic, tak jsme taky jezdili stupínek po zadku. Doufám, že jsou všichni celí. Po svačině se šli někteří ještě namočit, někteří ještě na chvíli zajezdit. Pak jsme navázali lodě na vlek a v roští vedle jsme si najednou všimli nutrie, koukala na nás jak vyvoraná a my na ní. Děti jí ještě chvíli stopovali a pak jsme už převezli auta kousek k lomu a šli se podívat na blízkou zříceninu Kokšín a pro dříví. Po krátkém návratu do lomu jsme udělali oheň a začli péct buřty a další dobré pochutiny. Po chvíli trávení a pokecu jsme jeli unavení, ale spokojení na Plzeň. Jelikož už byl večer, před Plzní byly hezké červánky a protože byl opravdu hic, tak Žabákův palubní počítač ukazoval, že při večerním průjezdu Plzní – v půl desátý – bylo ještě 25 C.
Moc pěknej dej, stálo to zato, vody bylo taky dost.
Zapsal a rady Karol příjmal Žabák
Fotogalerie - ,