Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Výsledky ČPV
Ujeté km na vodě

Kalendář
<< Červen 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          

Komentáře
Články:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici

Nebezpečné jezy

nebezpečnéjezy.cz

Počítadlo

Počítadlo od 1.6.2010:

TOPlist

Historie Kotvy
Klíč k městu Karla IV. - 12.-13.11.2010

Účastníci: Těpík, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Mour, Bodlina, Sopťa, Rosnička, Kašpárek, Poděs, Kody, Rybka, Rarášek, Buggy, Davoš, Karuš, Mourek, Bety, Ježek, Želva, Martina, Denda, Bibi.

Světlušky
Sešli jsme se u Globusu v pátek ve čtyři odpoledne. Naložili jsme batohy a jeli jsme do Karlovejch Varů. Cesta byla hrozně dlouhá. Připadalo mi, že tam nikdy nedojedeme.Když jsem tam dojeli, tak jsme hledali Termál. Před Termálem jsme se rozdělili do rodin, aby bylo rodinné vstupné. Převlíkli jsme se do plavek a šli jsem do Termálu.V Termálu to bylo dobrý. Hodina uběhla strašně rychle, šli jsme se převléknout a jeli jsme do skautské klubovny. Přijeli jsme do klubovny, šli jsme po schodech až nahoru a tam jsme se ubytovali. Pak byla večeře a čištění zubů a šup do spacáků. Potom tam Žabák přinesl krásného malého pejska. Jmenoval se Čita a byl místního Bobra.Pak ho odnesla k dospělým a zase se vrátil k nám. Položil Čitu na Raracha a my jsme se všichni na něj vrhli. A hladili jsem ho a hladili. A pak už se šlo spát.
Ráno se nám nechtělo vstávat. Ale museli jsme.Po snídani jsme odnesli všechny věci do aut. A jeli jsme k altánku, kde byl start,tak jsme se šli přihlásit.Každé hlídce dali čtyři papírové koule a čtyři papírky a ty papírky byly životy. Dostali jsme ještě mapu, otázky a kartu na které byla napsána naše jména. Já jsem byla s Bibi, Martinkou, Karolkou a Bětkou. Před startem nám všechno vysvětlovali. A řekli nám, že budeme i bojovat. Po startu naše družina rychle vyrazila, v první půlhodině se nesmělo bojovat.Utekli jsme rychle do hotelu, kde se taky nesmělo bojovat, ale my jsme věděli, že se nesmí bojovat i na stanovištích. Když Bibi zjišťovala v hotelu otázky, tak vyslala mě a Martinku, abychom šli zistit, jak se jmenuje památný strom a kolik měří. Ale nejhorší na tom bylo, že všude nás obklopovaly družiny a smělo se bojovat.My jsme ještě zatím nevěděli, kde je ten památný strom a tak jsem se zeptali jednoho pána, který prodával skleničky. Řekl nám jen, že je to platan. Strom jsem našli, jmenoval se Dvořákův platan a měřil 472cm. A pak jsme museli rychle utéct.Schovali jsem se někde, kde se pila léčivá voda. Venku jsme se rychle rozběhli, protože se blížily dvě skupiny. Zvládli jsem to a doručili jsme zprávu Bibi. Pak jsme šli hledat stanoviště, ale ztratili jsme se.Tak jsme vyšli na vyhlídku, koukali se po stanovištích. Když jsme šli dolů, tak Bibi,Karol a Bětka byli rychlejší než já s Martinkou. Když jsme byli v půlce, tak jsem viděla s Martinkou, jak někdo strefil holky a museli jim dát život. A oni nás zahlédli a my jsme museli utéct. Když byli úplně u nás, tak jsme jim řekli, že u sebe nemáme ani koule ani životy, tak nás nechyli být.Pak jsme sešli dolů a hledali jsme stanoviště 9. Ptali jsme se lidí, jestli neví, kde je. Nějak jsme se zase v mapě ztratili. A došli jsme úplně jinam. Pak jsme se vrátili a našli jsme A Sopťu, který utíkal a pak jsme našli Rosňu. Museli jsme si provlíkat kusy oblečení vodítko. To jsme udělali, ale na otázku jsme odpověděli špatně.Nemohli jsme se domluvit, kam půjdeme, já chtěla na 1 ,holky jinam.(no a asi jsem to hodně zkazila, takže jsme se moc dobře neumístili).Protože bylo hodně hodin, tak jsme šli zpět na start, který jsme opět hledali.
Pak jsme šli na KOlonádu, kde byla prohlídka Vřídla a jeho podzemí.Moc se mi líbilo, jak pokamenovávali různé věci, to trvá týden a musí je denně obracet pánové ve speciálních oblecích, aby se neopařili.
Pak bylo vyhlášení na Kolonádě, kam přišel Karel IV. v džínách a pohorkách a v kroji s pláštěm, korunou, mečem. Tam slavnostně vyhlásil vítěze.
Pak jsme šli do oplatkárny a cukrárny, kterou jsme pořádně vyplenili. A pak se jelo domů.

Zapsala Ježek


Vlčata
V pátek odpoledne jsme se sešli u Globusu a až jsme se všichní sešli tak jsme odjeli do Karlových Varů kde na nás čekal Medvěd a pak jsme šli hned vykoupat do Termálu kde jsme hráli kohoutí zápasy. Potom jsme jeli do klubovny Karlovarských skautů z přístavu Orion kde jsme si udělali spaní a po večeři nám Žabák přinesl ukázat malého pejska a za chvilku jsme šli spát.
Když jsme se probudili tak jsem si sbalili věci a šli jsme na snídani. Pak vše naložili do aut a odjeli jsme na start závodu Klíč k městu Karla IV. Dospělí šli pomáhat na stanoviště a my šli na start s Vlčicí, Žabákem a Těpíkem. Naše hlídky byli: za skauty Kašpy, Poděs, Kody, Rybka a Želva, za vlčata Rarášek, Mourek, Davoš, Buggy a Denda, za světlušky Bibi, Karol, Bětka, Ježek a Martina. Pak byl nástup kde jsme dostali kartu s otázkami a mapou. Po zahájemí startu jsme šli do Dvořákových sadů a tam jsme zjistily otázku a pak jsme běželi na stanoviště č.2 Malá Versailles kde jsme zavazovali kaničky jednou rukou. Pak jsme běželi na stanoviště č.5 Chata u myslivny kde byl Medvěd s Mourem a tak jsme poslepu skládali dvojce bot k sobě. Dál jsme běželi do města po žluté na Vřídelní kolonádu, protože jsme neměli žádné otázky. Pak jsme šli na stanoviště č.4 Sady Johna de Larro kde byla hra na obludy. Určili nám počet nohou a rukou, které se mohou dotýkat země. Pak jsme běželi na stanoviště č.1 kde byla Vendy a Bodlinou a u nich jsme přendavali nosem krabičku od sirek. Dál jsme šli na stanoviště č.10 Jelen u sanatoria Richmond kde jsme přenášeli pingpongový míček na lžičce. Tak odtud jsme šli na stanoviště č. 6 Vyhlídka Karla IV. Kde jsme měli svázané nohy ve dvojci a museli jsme vyjít na rozhledu. Potom jsme běželi zpátky do cíle, ale protože by jsme to všichni nestihli tak běžel Rarášek napřed. Potom jsme se všichni sešli u Vřídla kde nám žabák zajistil prohlídku Vřídla v podzemí a koukali jsme se na řeku kde pramen vytéká. Pak bylo vyhlášení výsledků na Vřídelní kolonádě kam přišel sám Karel IV. Naši skauti vyhráli 1.místo v jejich kategorii a dort, my Vlčata jsme byli na 4.místě a naše Světlušky na 5.místě. Pak jsme šli do cukrárny a cestou zpět do Plzně jsme se stavěli na benzince kde jsme skautům dort snědli.

Zapsal Davoš a nadatloval Medvěd


Skauti
když jsme se ráno asi v 7 probudili byl v naší klubovně hroznej chaos, rarach
sem rarach tam, rybo uhni, ježoure pomoc mi no prostě bordel jak má bejt. Na
snídani jsme šli atˇ sme měli zbaleno nebo ne. Jedli jsme každej ze sýho(když
nepočítam že mi rarach sněd všechny kuřecí nudličky, a pak mi ani nedal kousnou
svýho řízku, neboli v kotvě kamaráda pohledaš) Po snídani jsme se odkutáleli
nahoru a zase jsme balili. Já se želvou nám dal žabák za ukol uklidit a
skontrolovat pokoj, což zaúkoloval ty pravý. Nazval bych nás "Mistři přes
higienu,,. A pak vzhůru! dolů tam jsme se obuli a byl nastup u žabáka kterej nám
řek že máme mít neco na krk. s tímto překvapením jsem šel za těpíkem a řeklmu že
ho mam až na dně batohu. Těpík z úsměvem na tváři vyházel celej kufr a potom ho
zase naskládal. Prej pod našema autama běhalo štěně ale nás kotváky nic
nezastaví. Prostě jsme odjeli a nakonec se ukázalo že to psisko bylo úplně někde
jinde. Když jsme přijeli na sraz, mislim že to bilo někde nad thermalem tak nám
začali něco řikat a jako každý rok jsem je vůbec neslišel. Po odstartování hry
jsme běželi do knihovny a tam nám řekli že nic neví a že máme jít dolů tam nám
řekli že nic neví a že máme jít na horu, protože jsme asi tušili co nám
řeknou(nic nevíme, ale skuste to dole)tak jsme šli do muzea. Kašpy tam zalez z
ňákou paní do kabinetu mi ostatní jsme si udělali v čekárně piknick.Po půl
hodině se kašpi vrátil a řekl nám že máme všechno až na jednu otásku. U vřídla
byla ňáka tabule a kašpy i přes to sklo poznal že je tam ňáká mapa a že mluví.
Když jsme to poslouchali už po desátý tak nám řekl že mu nerozumí a deme do
infáče. Tam bylo zavřeno, najednou se nám kašpy stratil, viděli sme jak kecá s
nákym pánem a potom nám řek dělejte!dem! a nastali kopce byly obtížný protože s
kašpym je život trojnásob brutal nakonec jsme doběhli do cíle jen tak tak šli
jsme do podzemí vřídla které bilo moc fajn. Vyhráli jsme dort a klíč k městu.
Navštívily jsme cukrár s mourkem jsme se přežrali a jeli jsme domů.

nadatloval Poděs kterej se omlouvá za spoždení a zrovna ho nenapadá žádná dobrá výmluva áhoj



Fotogalerie - ,

HG Sport