Účastníci: Klasik, Sopťa, Švéd, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Rosňa, Mour, Bodlina, Michal, Jolana, Pajda, Kašpy, Poděs, Kody, Rybka, Rarach, Davoš, Mourek, Dežo, Ježek, Želva, Martík, Kuliočko, Jirka, Simča

Hamerák:
Bohužel z důvodu nemocí, nachlazení a tak, bylo rozhodnuto, že to bude pouze jednodenní akce. Sraz byl v nádherných 5.15 na klubovně, což pro nás Ježky znamená, že musíme vstávat v šibeniční čas 4.00. No fuj. Řeknu vám, že když mi začal pípat mobilní budíček, tak jsem ho chtěla prohodit oknem. Ale nedá se nic dělat, vstáváme. Vaříme kávu, čaj, balíme svačinu, vážeme kajaky a mažem na loděnici. Tam naložíme lodě na vlek, pádla a hurá směr Dvoreček.
Na Dvorečku se vylodí dětské posádky a TTP (tedy těžkotonážní plavidlo) Mour – Švéd, ostatní jedou do Malého Ratmírova, kde je start dospěláckého Hameráku. No řeknu Vám, místy 1°… no nic moc. Ale sluníčko se činí, adrenalin stoupá, a tak je nám brzy teplo. Máme nízká startovní čísla, výklad trati nestíháme všichni a tak dostaneme nový částečně od Míry, částečně od Ešuse. No přátelé, jsem nervózní jak sáňky v létě, říkám si, že jsem si vymyslela zase věc. Hamerák je nádherný potůček, který v těchto místech bohužel nic neodpouští. No ale toho bohdá nebude, aby českej Ježek z boje utíkal. Před startem ještě Medvěd okukuje kajaky, Kody už má jeden vyhlídlý i odzkoušený ze Soči (Kody asi bude krásnej dárek k patnáctinam…………).
Nasedáme na rybníce. Před startem ještě udělá Klasik rozruch, asi nemá mokrej klíč. No a suchý už je pochopitelně zamčený v autě :-). Klasiku neboj, vemem na to drát nebo šutr. Těsně před startem ještě říkám, že alespoň první branka bude čistá. Bohemáci laškují, mám to za 0, ale večer prý očekávají štamprdli. No přepádlovat rybník je sice makačka, ale učiněná legrace oproti tomu, co nás očekává dál. Tak kajak na hrb a hrrrrrr na start. Ještě, že máme pár fotek nákresů brankovišť, neboť bych si vůbec nic nepamatovala, to šlo tak ráz na ráz…. tak dvojku ještě vím, ta byla šikmá s vracákem, který táhl nad ten průskok. Pochopitelně jsem tam byla zatažena a dala jsem si nové kolečko. Lidi já měla strach. Když jsem se objevila nad hranou a viděla tu schejbačku, tak jsem si říkala, že tohle ještě půjde, ale co dál ……to bylo to lehčí. Bohužel hned pod brankami 4,5 už plavu. Na úrovni 5 byl pořádnej šutr, ten jsem ještě ustála, ale druhý vpravo už ne. Ihned jsem si jí takovou udeřila do kolene, že pod 6, což byla protivoda, jsem ležela u břehu jak vyvrženej vorvaň a nemohla se postavit. Michal se Sopkou mi chtěli vyhodit na břeh, dojet to a pak mě vyzvednout. A není to náhodou škoda? Takže jsem vylezla, koleno nic moc, ale vylila jsem kajak, nasedla, odchytila dalšímu plaváčkovi pádlo a pěkně přetraverzovala na 7 k povinnému přistání. Paradoxně všechna přistání byla lehká, dala jsem je krásně. Dvojka kaskáda se seběhla tak rychle, že ani nevim, co se dělo. Trojka ušla, to už jsem teda necítila koleno. Před 4. kaskádou jsem zbaběle opustila koryto, nahlásila číslo a mastila pod ní. Kluci to sjeli bravurně, takže jsem nasedla, ještě dvě branky a už jsme na Dvorečku. Pak už jen pohoda, pohodička. Sledovali jsme branky pro děti, všechno v pohodě jetelné. Po cílové brance dětské části následoval xylofon a naše cílová branka. No nevim, říkal Ešus, že tam sedí tři grácie, jedna slepá, jedna hluchá a třetí umí psát…..no fuj, že se nestydíš takhle mluvit o dámách!!! A proto je tam prý xylofon, aby měly dámy dostatek času. Loď mi pomohou chlapi vytáhnout na břeh, děti i všichni už jsou tam. Na koleno raději již nemyslím, nechci to ani vidět, ale nahoru už pro jistotu dnes nepojedu. Vracíme čísla, dáváme si pivčo a výborný chleba se sádlem. Vážeme lodě a jedem. My vysedáme na Dvorečku, elitní skupina jede nahoru.
Co se děje při druhé jízdě už vím jen z částečného Michalova a Medvědova vyprávění…….
Ale tahle skupina je částečně jak po boji. Medvěd při nájezdu do průskoku profesionálně zašprajcuje nájezd, no a Michal už nemá šanci, už to nezastaví…..šup, Medvěd s Jolanou je vyšťouchnut, lékařka totálně bacená o schejbačku s krvavým nosem a Michal si to valí hlavou dolů přilepenej zespoda na Medvědí lodi (no Medvěd ani netušíl, že někoho veze pod kýlem :-) - pozn. Medvěd). Super, namlácenej od hlavy, až k patě, helma prasklá, ale díky Bohu za ní, neboť jistojistě zachránila hlavu i ucho. Kajak odloven, vylito, na břehu místní chlapík, který podává Michalovi pádlo říká, že mu to profesionálně zavřeli a s tím fakt už nic nešlo dělat. Ale Michal statečně nasedá a jede dál. Jenže jak říká, je totálně rozhozenej a tak na 4. kaskádě, kde jel před tím jako pán, pod magneťákem opět plave. Na Dvorečku okamžitá vylejzačka… já už jen vidím, jak s ním Medvěd provinile odnáší kajak. Hele raději se neptám………. lékařka nosík také nic moc, snad nás bratr Eta za to nezmlátí. Co nás? Medvěda! Ten si jí bacil sám.
Druhou jízdu dávám jako doprovodné vozidlo s Martíkem a Ježkem a s Mourem a Švédem. Koleno bolí, ale drží. Jízda je super, akorát musím pádlovat jak o život. Nejsou ty děti náhodou nějak dobrý??? Pak už jen dojezd, svačinka balení a na Plzeň… hurá

PS. Malá poznámka…… opravdu vášnivá sobotní noc u nás doma…. já se otočím a vzdychnu uáááá, koleno. Ježek se otočí a sykne jauwajs…… no paráda. Jinak koleno ve stavu bakule, horké jak žhavej písek, neustále chlazeno, už z toho kašle. Ortoped Dr. Kunc, kam se vydávám ve středu, mě chválí……“ Ty si zase sportovala, viď??? Né, do Pelhřimova zatím ne, ale 60ks penicilinu a pěkně zob, zob, po 6 hodinách 2 kousky.“
No jo, ale je vám všem jasný, že tam příští rok stejně pojedem, stejně polezem…….. milý Hameráčku, za rok nás jen tak snadno nedostaneš! Těš se!!!
Zapsala Bodlina

Dětský hamerák:
Když odjelo pár vyvolených na horní Hamerák, tak nám Mour řek, že Anet s Kodym to mají na starost. V půl desaté jsme se měli převlíkat. Když jsme se převlíkli, tak akorát přijel Mour se Švédem a my vyjeli. Nasedli jsme na vodu a čekali na ostatní.

POSÁDKY na první jízdu:
Mour a Švéd = baraka
Kody a Já = amerika (Okurčák)
Mourek a Jirka = amerika (modrá)
Anet a Bětka = amerika (Okurka)
Kulivoko = kajak
Simča = kajak
Rarach = kajak
Poděs = kajak
Davoš = kajak

Tak jsme vyjeli. Netrvalo dlouho a přišla první vlnka. No vlnka spíš pár rychlých vlnek za sebou + nějaké ty kameny. Všichni to zvládli na jedničku. A za chviličku byla dalších pár vlnek. Ty taky všichni zvládli. Pak byli třetí vlnky taky všichni v pohodě. No a po delší chvilce byla skála. Mour se Švédem jeli první. A pozor cvakli se. Najeli na skálu a Mour nám potom říkal, že si najeli blbě a Švéd vzal skálu ramenem. Tak prý to už nemělo cenu držet na pádlech a náklon byl nějak větší. V tu chvíli, kdy se cvakli, jsem se začala bát. Bětce také bylo vidět na očích, že se bojí, ale zvládli to všichni. Hned, co jsme přijeli s Kodym k Mourovi, tak nás poslal hledat Švédovo pádlo, po cestě hned za rohem jsme našli Švéda s jeho pádlem. Po chvilce přijel i Mourek a Anet. Za chvilinku u nás byl Mour se zbytkem a jelo se dál. Po dvou zatáčkách byl jez. Ten jez žene na břeh. Všichni to projeli, až na Kulivočka. Najela na bouli a ta ji převrátila, jela dlouho hlavou dolů a nevylezla. Mour ji chytil a obrátil kajak a ona v něm byla ještě furt zašprajcovaná. No Mour nám řek, abychom jeli napřed. Přijeli jsme na druhou skálu, ta je v pohodě a pak už dojezd do cíle. V cíli jsme vyndali lodě, dali si svačinu a čekali na dospěláky. Naložili jsme lodě a jeli na Dvoreček, kde se přihlašoval dětský Hamerák. Někteří dospěláci jeli opět nahoru. Před startem byl ještě čas, tak jsme se šli podívat s Bodlinou na 4.kaskádu. Bylo to brutální. Spoustu lodí se tam cvaklo, dokonce jedna holka seděla pod magneťákem na druhém kameni, klepala se a nemohla dál. Pak jí někdo pomohl s házečkou. Potom jsme šli zpátky a čekali na start. Branky už jsme částečně věděli z minulé jízdy. Závod proběhl vcelku dobře s pár šťouchy. Bylo nádherné počasí a tak se jelo dobře. Mourek s Jirkou ujeli Pajdovi, ten jim ani nestačil. Simča dojela závod na Medvědí pálavě, neboť se někde cvakla a nemohla z kajaku ven (a pak už do kajaku po odlovení a vyproštění za nic nechtěla vlést - poz. Medvěd). V cíli jsme se najedli, převlékli se. Od Moura jsme dostali zmrzlinu, byla mňam. Pak jsme naložili lodě. Mezitím si Kody jel pro krásný dárek k 15.narozeninám - nový žlutý kajak.
Pak jsme vyrazili na Plzeň. Na loděnici jsme vše vyložili a jeli domů.
Zapsala Ježek
Fotogalerie -