Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Výsledky ČPV

Kalendář
<< Březen 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Komentáře
Novinky:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici
Články:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici

Nebezpečné jezy

nebezpečnéjezy.cz

Počítadlo

Počítadlo od 1.6.2010:

TOPlist

Historie Kotvy
Rakouské řeky Enns a Salza - 8.-12.5.2013
Účastníci: Klasik, Švéd, Medvěd, Vendy, Mour, Bodlina, Michal, Rochild, Ali, Poděs, Kody, Rarach, Davoš, Mourek, Ježek, Želva, Martík.

středa 8/5
Poté,co jsme se všichni sešli v šest hodin na klubovně,jsme vyrazili směr Rakousko.Přejeli jsme ČR a Německo a přes Salzburg do Radstadtu.Auta,která přijela dříve zastavila u jezuitského kostela,kde o kousek dál tekla Enns.Nakonec se však rozhodlo,že se tam na řeku nasedat nebude a popojeli jsme ještě o kus dál.Vystoupili jsme u menšího mostu,který vedl přes řeku Enns.Tam jsme se převlíkli do neoprénů,nafoukli jsme lodě,aby auta mohla odjet do cíle se suchými věcmi na převlečení.Když pak "převozníci" přijeli jedním autem z5,začali jsme lodě tahat do vody.A když už pak všichni seděli v lodích,vyrazili jsme po proudu dolů.Cestou jsme si všímali polozasněžených vrcholků hor,které vykukovali z tmavých lesů,jako kdyby nás pronásledovali. My jsme jim však ujížděli dál a dál zábavnými peřejemi.Nikomu se nechtělo plavat,tudíž také nikdo neplaval :D......vlastně Michal tak trochu na začátku zaplaval,ale jinak do cíle,do Schladmingu,jsme dojeli poměrně všichni suchý. Ale i přesto jsme se museli převlíct do věcech "nevodáckejch",třeba že jsme si mysleli,že v zahřátém neoprénu budem moct přespat,abychom se nemuseli převlíkat další den do studenýho :D. Jelikož jsme v klubovně zapomněli stany,museli jsme v Schladmingu shánět nový.Když jsme ho pak koupili, nasedali jsme do aut a odjeli do kempu "u batohu".Cestou jsme se stavěli podívat na původně čtvrteční úsek Enns "kalhoty".Pak jsme dojeli do kempu a postavili stany a večer už se pak nic zajmavého nedělo.Dospělí si posedali do rozkládacích židlí a utvořili kruh,aby na sebe viděli a vzájemně si pak mezi sebou vyprávěli ty rádoby vtipné historky a zážitky ze života :). Jak tomu tak bývá každý večer.
Zapsala Želva 16/5

čtvrtek 9/5
Když jsme se ráno probudili v kempu v Eschau, svítilo krásně sluníčko. Poté co jsme se nasnídali a vyčistili zuby, vyrazili jsme na řeku Salza. Když jsme dorazili k přehradě Prescenyklause (přehrada s nádhernou krajinou), kde jsme měli začínat, někoho napadlo zkusit se podívat ještě dál, jestli by se to dalo jet. Naneštěstí bylo málo vody a tak jsme se vrátili již k uvedené přehradě. Teklo o trochu více vody než teče obvykle a tak jsme se převlékli a vyrazili. Na začátku to bylo lehoučké, poté přišli vlny, ale bylo to v pohodě. Nakonec se někteří už tak nebáli, že se rozradostněni nádhernou jízdou oddělili od své skupiny. Už úplně ke konci jsme zleva viděli přitékat potůček Hinterwildalpenbach . A tu náhle, těsně nad tábořištěm ve Wildalpenu byl na řece válec. A jeden z těch, kteří se oddělili se rozhodl si válečku nedobrovolně zaplavat (tentokrát to nebyl Davoš, ale já). Pak už se všichni bez problému dostali do kempu ve Wildalpenu. Někteří odvážlivci si ještě sjeli válec „v kempu“ a pak všichni vysedli z lodí za mostem pod kempem. Celou cestu jsme jeli nádhernou alpskou krajinou. Odpoledne svítilo sluníčko a sušili se mokré věci. Jakmile bylo vše hotovo, my, děti jsme naskákali na obrovskou houpací síť, na které jsme byli téměř do večerky. Akorát na večeři jsme ji na chvíli uvolnily. No a pak, pak se šlo do hajan a spalo se až do rána.
Údaje: řeka Salza úsek Prescenyklause-Wildalpen
LG Wildalpen 219cm=57,1m3/s krajinovka a potom paráda - velké špičaté vlny v částí nad Wildalpenem + váleček pod potokem.
Zapsal Rarach 15/5

pátek 10/5
Ráno jsme vstali a nasnídali se.Připravili jsme lodě a vyjeli na naše startovací místo.Začátek se byl 3 km nad Wildalpenem, na místě kterému se říká Brunn.Řidiči nepřeváželi auta. Ali totiž byla na břehu.Než jsme vypluli, tak jsme si u Ali objednali oběd, někdo knedlo zelo kachýnku, někdo omáčku nebo něco jiného. Dále buchtičky a kávičku. Jasný, že svačina byla z vlastních zásob, které nám Ali odvezla na svačinové místo.
Já jsem jela s Pavlem.Dojeli jsme do Wildalpenu, kde nás čekal obávaný jez. Všichni projeli bez ztráty kytičky a tak čumilové měli smůlu.Asi po jednom km jsem se s Pavlem vyměnila a jela jsem na kormidle.Ze začátku jsem se hodně bála, hlavně tý špatný skály, kterou jsem nakonec projela bez chyby.Pár težkých míst ještě bylo.Jednou jsme dokonce jeli i bokem, ale nevyklopili jsme se. Vlny byly vysoké, a když jsem seděla vzadu, tak mi to ani moc nevadilo. Když jsme přijeli na soutok Salzy s Lassingem, tak jsme si dali přestávku na svačinu, kterou nám přivezla Ali. Obloha se zatáhla a vypadalo to, že nás brzo dohoní déšť.Proto jsme rychle odjeli a jeli jsme na další zastávku, která byla na schodech.Jelikož začalo pršet ,tak se dospělí rozhodli, že skončíme už na schodech.Přijeli jsme tam,vytáhli lodě nahoru ( no nebyla to tak strašná cesta jako v Palfau, ale i tak to bylo dost) a čekali na auta. S Davošem jsme se schovali do lesa, tam aspoň míň pršelo než na parkovišti.Řidiči jeli pro auta a my jsme zatím dělali lodě.Když přijeli auta, tak jsme se museli rychle převlíknout, aby jsme nezmokli.Auto jsme měli pěkně zafuněný. Zastavili jsme se ještě v Palfau v obchůdku, kde jsem koupili chleba a nějakou dobrotu.Přijeli jsme do kempu a schovali jsme se.
Celé odpoledne jsme se snažili nějak zabavit.Venku pořád pršelo. Dospělí natáhli plachtu mezi traňďák a Méďobus a dokonce v traňďáku i vařili večeři. Po večeři jsme zalezli do spacáků a ještě dlouho si povídali.
Zapsala Ježek 15/5

sobota 11/5
Po propršené noci i ráno furt pršelo. Já, Honza, Rarach a Davoš jsme vynechali mytí, šli jsme se nasnídat pod plachtu a pak jsme hráli „prší“ :-) :-) Dospělí koukali na předpověď a rozhodlo se, že se pojede domů. Ale před tím si ještě sjedeme Salzu od soutoku, bohužel jsem zapomněl čeho, ke schodům kousek od Paulfau. Ten úsek jsme už jeli v pátek, ale až z Weltalpenu.
Na vodu se nám chtělo, ale nechtělo se nám převlíkat v dešti, neopreny byly mokrý, sice se do nich líp leze, ale jsou studený. Nafoukli jsme lodě a vyrazili. Dojeli jsme k „dámská-pánská“ peřeji a tam se cvaknul Pavel s Anetou, protože najeli bokem do „kohoutu“ a nestihli to vylehnout. My s tátou jsme lovili dva cizí kajakáře a Švéd lovil Pavla s Anetou. Želva se klepala zimou, voda byla ledová. Pokračovali jsme dál a po cca 100m jsme s tátou zastavili u skály, kde byl vracák, a čekali jsme, než všichni projedou, abychom v případě potřeby zachraňovali. Všichni to zvládli a my chtěli odrazit od skály, což se nám povedlo, ale v místě, kde se voda vracela ode dna nahoru, nás to nakoplo a převrátili jsme se. Vracák nás točil dokola a museli jsme vylézt na skálu, loď se chvíli pleskala o skálu a pak odplula bez nás. Myslel jsem na to, jak se tam odtud dostanu. Hned u nás přistáli cizí kajakáři, asi Rakušáci, a německy nám říkali, že musíme vyjít kousek výš a přeplavat. Moura bolel kotník. Popošli jsme výš po ostré skále, kajakáři nám vzali pádla a řekli, že musíme skočit do vody. Skočil jsem jako první a plaval jsem co nejvíc jsem mohl, ale voda mě držela a hnala do vracáku ke skále, kde pod hladinou byla kapsa. Krauloval jsem a najednou ucítil, že mě vracák pouští a pak už jsem se jen snažil dostat na druhou stranu proudu. Michal mi zkoušel házet házečku, ale nepodařilo se mi jí doplavat. Když jsem byl ve vracáku na druhé straně proudu, připlul kajakář, chytil jsem se a dorazili jsme ke břehu, kde mi Honza pomohl vylézt. Šel jsem k lodi, kterou už vylovili. Táta vylezl hned za mnou.
Potkali jsem Ali s Vendy a horkým čajem, který mi tentokrát chutnal :-) Zbytek trasy proběhl bez problémů.
U schodů se rozhodlo, že se bude končit, jen Klasik s přeštičákama jeli o kus dál, kde jsme končili minulý rok.
Převlíkli jsme se, naložili Klasika, v kempu jsme se najedli a sbalili stany a zbytek věcí. Medvědi a Ježci zůstávali, zbytek výpravy se vydal směr Plzeň. Celou cestu lilo, přesto jsme dorazili za krátkou dobu a bez nehod. Vyložili jsme lodě v loděnici a rozjeli se domů. Letošní výprava na rakouské řeky se mi líbila víc než loni.
Zapsal Mourek 19/5

sobota večer a neděle ráno 12/5
V sobotu odpoledne po nepřestávajcím dešti odjeli Mour, Mourek, Klasik, Rarach, Švéd, Poděs, Martina, Želva, Ali a Rocild. My zůstali v kempu Eschau s Ježky. Tam jsme čekali než místní skupina dohraje různé hry na louce před našim stanem, aby mohl Medvěd a Michalem natáhnout plachtu přes auta. Hráli např. slalom na kole, které zatáčelo obráceně, slalom na jednich lyžích v šesti lidech, přemístění člověka pomocí lan něco jako sochy na Velikonočním ostrově, stavbu co nejvyší pyramidy poslepu z několika hranolů. Potom Michal s Medvědem postavili plachtu, pod kterou jsme měli sezení. Ježek, Kody a Já jsme hráli karty zatím co dospělí vařili večeři. K večeři byli špecle se slaninou a okurkou. Když jsme dojedli tak já a Ježek jsme viděli ovečku jak utekla z ohrady. Tak jsme jí šli pohladit vůbec se nebála, ale potom jí nějaká holka odvedla zpátky na flašku z mlíkem do ohrady. My jsme šli si udělat hygienu a mezitím nám Medvěd udělal spaní v autě, aby Michal s Medvědem nemuseli spát v mokré předsíni ve stanu. Vlezli jsme do auta a hráli jsme karty dokud nám dospělí neřekli že máme spát. Dospělí zatím pod plachtou plánovali cestu na neděli domů kam pojedeme na výlet. Probudili jsme se do deštivého rána udělali snídani a při snídani k nám vlezla zase ta stejná ovečka. Ježek si jí chtěl vzít domů místo psa. Sbalili jsme stan a plachtu. Potom jsme vyjeli na cestu do Orlího (Hitlerovo) hnízda k Salzburgu. Jeli jsme zase kolem řeky Enns. Napřed jsme přijeli k závalu kde jsme si prohlédli spadlou skálu do řeky a za mostem hledal a i našel Medvěd Raftkemp kde před lety kdysi spali na palandách pro 20 lidí. Pak jsme pokračovali ke kalhotám kde bylo zase ještě víc vody než ve středu. Hodil jsem do řeky klacek a nestíhal jsem při něm ani běžet jak to teklo rychle. Pak se Medvěd s Michalem stavěli v Schladmingu pro naftu kde jsme kupovali ve středu nový oddílový stan. Medvěd zastavil u stojanu pro kamiony a přemýšlel jestli má vzít LKW nebo PKW no nakonec to trefil správně jak mu později přečetla Bodlina když už měl stejně plnou nádrž :-) Dál jsme jeli po dálnici k Salzburgu kde jsme odbočili na MichaloMedvědí zkratku na cestu s bídou pro jedno auto do strašného kopce, ale krásnou přírodou. Až jsme dojeli na parkoviště u lanovky v Berchtesgadenu.
Zapsal Davoš 13/5

neděle 12/5
Na parkovišti v Berchtesgadenu jsme hledali informační centrum, které jsme stejně nenašli. Nakonec jsme se zeptali na spodní stanici lanovky, kde nám řekli že na Hitlerovo hnízdo je to tři hodiny cesty pěšky a jestli tady spíme tak tam máme jít až v úterý to prej bude lepší počasí :) no, ale to jsme fakt čekat nemohli. Pán říkal, že jestli jsme tady autem tak se tam dá zajet autobusem z horního parkoviště. Tak jsme zajeli autem na parkoviště Obersalzberg což bylo stoupání dvacetčtyři procent a Alhambře to sotva bralo dvojku. Nakonec jsme tam dojeli a naštěstí nikdo neuvařil motor. Tam jsme nechali auto a šli koupit lísky na autobus. Když přijel náš spoj tak už pršelo. Asi po deseti minutách sedění v autobuse přišel řidič něco zahuhlal německy a Mirka nám řekla že na horu se nepojede, protože tam začalo hustě sněžit. Tak se všichni lidi hrnuli k pokladnám, aby nám vrátily peníze a šli zpět k autu kolem musea Orlího hnízda. Tak jsme se ještě jeli podívat na Königssee což je jezero hned za rohem. Když jsme dojeli na parkoviště tak jsme šli ulicí plnou různých krámků a stánků, až jsme došli k jezeru tam jsme viděli parkovat parník do garáže na vodě a udělali skupinové foto. Pak jsme šli zpět a vyrazili domů přes Salzburg a dál po silnici A20 přes Furh im Wald na D/CZ hranice. Za Horšovským Týnem si ještě Medvěd stáhnul od Bodliny fotky do notebooku a pak domů.
Zapsal Kody 13/5

Fotogalerie - ,
HG Sport