Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Výsledky ČPV

Kalendář
<< Prosinec 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Komentáře
Novinky:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici
Články:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici

Nebezpečné jezy

nebezpečnéjezy.cz

Počítadlo

Počítadlo od 1.6.2010:

TOPlist

Historie Kotvy
Medvědí Lužnice - 20-22.7.2012
Účastníci: Švéd, Medvěd, Vendy, Mour, Bodlina, Michal, Jolana, Kašpy, Kody, Davoš, Mourek, Ježek, Martík, Kuliočko, Marcela, Jag, Markéta a Míra.

V pátek v 7:00 jsme se sešli před loděnicí. Naložili jsme lodě a pádla a vyrazili směr TÁBOR. Cestou jsme se stavěli v PENNY koupit pečivo. Když jsme dojeli do Tábora tak jsme vyložili lodě a pádla a šli jsme na prolézky. Řidiči odvezli auta do ,,KEMPU V BEČICÍCH", a když se vrátili, tak už jsme na nic jiného nečekali a nasedli do lodí.
Posádky: já-Jolana, Ježek-Martík, Mourek-Mour, Vendy-Medvěd. Kajakáři: Kašpy, Davoš, Michal, Bodlina a jeden singl: Kody.
Do Bečic to bylo 16 km. Celkem bylo 9 jezů. Poté co jsme dojeli, tak jsme se rychle převlékli do suchého. Potom jsme stavěli stany. Večer přijel Švéd s kamarády. Pak jsme šli do hospody na večeři. Po večeři (my děti) jsme šli na prolézky. Chvíli jsme tam byli sami, ale potom přišla maminka s předškolákem Mírou a řekla, že se o něho máme postarat. Chvíli jsme byli na prolézkách a pak šli do tranďáku. V 22:00 tam přišla Jolana a řekla, že máme jít spát. Dospělí pak šli také spát (o něco později).
BYLY TO KRÁSNÉ TŘI DNY !!!
Zapsala Kuliočko

V sobotu ráno jsem se probudila o trochu později než ostatní, protože ti už seděli v kroužku kolem stolku a pili čaj nebo kafe a snídali buchty. Pak jsme se učesali a vyčistili zuby, uklidili stany a řidiči odvezli auta do dalšího kempu a to "KEMP NAD JEZEM". Dnes nás čekala dlouhá cesta. My děti jsme zatím blbly a dospělí kecali. Potom konečně přijeli a my jsme mohli nastupovat na lodě. Posádky byly stejné jako včera. Kašpy se rozhodl, že skočí ze "skokanského můstku" - na půl rozpadlého. Můstek se úplně rozpadl i s Kašpym a Davoš si řekl, že radši nebude skákat. Vypluli jsme a za chvíli následoval jez a to šoupačka ...přesně už nevím, kolik jich bylo, ale byly to samý šoupačky. A na jeden nebo dva jsem přemluvila Ježka, aby na jez kormidlovla, zvládly jsme to. Následovala svačina, která byla u jedné restaurace ... nebo spíš oběd?! Byl tam hezký jezík ( skok). Nejeli jsme ho a mě by k tomu snad nikdo nepřemluvil, ale Kašpy to zkusit musel s pádlem i bez pádla. Michal to zkusil taky, ale jenom radši s pádlem. My jsme potom jeli dál a dál, tahle řeka prostě vypadá jako velký rybník, nic neteče.Taky nás s Ježkem rozdělili, musela jsem být s Mourkem a Ježek s Mourem a obráceně. Cestou jsme viděli i nějakou zříceninu, pak byla Bechyně a stačilo už jenom 5 km a nějaký jez a dojeli jsme do kempu, cesta měla mít kolem 20 km. Po vytažení lodí jsme se šli převlíct, pak postavit stany. Začalo pršet a my jsme se schovali v restauraci na večeři. Já a Kody - lapačinky s marmeládou, Ježek a Kuli- řízek + hranolky, Davoš - rybí prsty, Mourek - smaženej hermelín (myslim). Pak jsme šli kecat do stanu a to pořád pršelo. My, co jsme odpočívaly v malém stanu, jsme musely být ve velkým, protože tam byla voda (já, Kuli, Ježek).

V neděli ráno se rozhodlo, že se nejede na vodu, ale bude ČPV - český pochod vodáků a šlo se do Židovy strouhy. Cestou bylo tolik brodů, že je ani nedokážu zpočítat. Někdy se šlo po kládě a někdy nás nesli třeba ty, co měli sandále (Švéd, Jack) a potom i Mour, protože do vody spadnul. Také Ježek se vykoupal ( jen nohy). Někdo také litoval, že si nevzal krosky, protože nikdonedorazil se suchými boty. Šli jsme totiž přes mokrou louku. Jen Vendy nešla, šetřila se a udělala dobře. Po návratu do kempu se sbalily stany a šli jsme naložit lodě. Mour to risknul a jel až dolů k lodím, naložili jsme je, ale Mour tam uvízl kolem a tak jsme museli tlačit auto a Ježka postříkalo blátem od hlavy až po kotníky a tak se musela osprchovat. Nakonec Mourovo auto vyjelo za pomoci Švédova auta a nás všech. Když jsme vyrazili k domovu bylo naším úkolem najít restauraci. Našli, dobře se najedli, pak se rozloučili a někteří jeli ještě na loděnici. Tam jsme vylodili lodě, ještě jednou jsme se rozloučili a jeli domů. Všechno bylo bezva.
Zapsala Martík

Fotogalerie -
HG Sport